Slepotisk

Touto technikou se motiv (vytištěný, ražený) plasticky zvýrazní tak, že vystupuje nad rovinu papíru. Slepotisk  se také někdy využívá i na neupravený papír, kde není předem nic  vytištěno, ani raženo (např. značky pro nevidomé na obalech). Tento proces dokáže zvýraznit např. ražbu  tak, že je obal mnohem atraktivnější a v neposlední řadě má i ochrannou funkci, protože originál  nejde imitovat kopírováním jako např. běžný tisk.

Nejčastěji se využívá tzv. jednostupňový slepotisk, tj slepotisk na  principu jednostupňové pyramidy. Jestliže má mít více  úrovní, musí být použity speciální štočky. Ty se vyrábějí frézováním a rytím. Jako podklad pro výrobu štočků je třeba dodat pdf, případně film.

Vybavení:

Používáme stejné stroje jako na ražbu a můžeme tedy slepotisk provádět běžně  ve formátech  B2, B3 a po konzultaci i v menších.

Technické podmínky:

U  slepotisku archů B2 je  nutné, aby slepotisk  nebyl blíže než 40 mm od dlouhé nakládací hrany archu. Tato vzdálenost je nutná i mezi jednotlivými štočky. U archů B 3 stačí  20 mm.

Doplňující informace:

V principu jde u slepotisku o to, aby se do matrice  ( štočku) vtlačil pomocí protikusu ( patrice) papír  a  ten si zachoval i po snížení tlaku nový tvar. Z toho je patrné, že je papír silně mechanicky namáhán a že jej navíc nelze vtlačit do štěrbiny, která je užší než je  jeho dvojnásobná tloušťka. Výška slepotisku i možnost  vytlačení detailů mají tedy svoje hranice. Pevnost papíru se dá zvýšit jeho laminací, zvýšení vykreslení detailů je dáno charakterem štočku  a tloušťkou materiálu . Z toho vyplývá, že  jde  často  o omezení, která se dají řešit jen kompromisem.

Vzhledem k tomu, že slepotisk přináší tvarové změny archů, provádí se jako poslední operace.